Zdenka Kotková – Sida (rozená Stehlíková) a Stanislav Kotek
Sida se narodila se 18. září 1942 v Brně. Během války se její rodina přestěhovala do Velkého Meziříčí. Otec byl před válkou skaut a proto chtěl, aby Sida také chodila do skautu. Na přelomu 1947/1948 nastoupila do vlčácké smečky ve Velkém Meziříčí, protože oddíl světlušek zde v té době nefungoval. Z tohoto období si Sida vzpomíná, jak jiné vlče shodila do potoka a vedoucí Akéla ji za to potrestal.
Později bydlela v Jihlavě a v roce 1970 se na geologickém sympoziu v Příbrami poznala se svým budoucím manželem Stanislavem Kotkem (nar. 6.10.1933). Ten skautoval v Uherském Brodě ještě před válkou. Za války byl součástí odbojové skupiny „Hláska“. V rámci činnosti jezdili na vrch Javořina a světelnými signály se domlouvali se slovenskými skauty. Po válce ve skautingu pokračoval a byl dokonce v roce 1948 na Jamboree. Na jaře 1949 nechal doma přespat teologa Dr. Hrubého a jeho skautského vedoucího, kteří pár dní nato utekli do zahraničí. Za tuto pomoc Stanislava Kotka před maturitou zatkli. Byl 5 let vězněn v Uherském Hradišti. Po návratu z vězení šel na vojnu, kde ho jeho důstojník přiměl k maturitě, později vystudoval geologii.
V roce 1972 se Zdenka a Stanislav vzali a měli 3 děti. Bydleli v Liberci, ale skrz špatné místní mezilidské vztahy se v roce 1980 vrátili na Moravu. Práci i bydlení našli v Boskovicích, kde se usadili. Zdenka Kotková zde do roku 1989 vedla společně Vladimírem Farským pionýrskou skupinu, avšak jakmile byl skauting roku 1989 obnoven, vrátila se ke skautské činnosti. Kontakt na boskovické skauty získala v první skautské kanceláři na Národní třídě v prosinci 1989.
V roce 1990 s Oldřichem Wettrem obnovili 5. katolický oddíl Poutníků a společně uspořádali několik táborů. Oddíl v roce 1995 předala své dceři Blance a ve středisku zůstala aktivní jako hospodářka nebo členka revizní komise. Tyto funkce vykonává i v současnosti. V červnu 2018 obdržela skautskou Medaili díků. Stanislav Kotek zemřel v roce 1999.